16. 10. – 10. den treku: Langmale Kharka (4450 m) – BC Makalu (4900 m)

Dnešní etapou bychom měli uzavřít klasický Makalu trek. Většina lidí končí v základním táboře Makalu avrací se zpět do Tumlingtaru. Naše plány jsou však náročnější. Nejprve ale musíme zvládnout tuto poslední část první etapy treku.

V pět ráno vstáváme do zataženého dne.  Je to po mnoha dnech změna. Ráno nás skoro vždy vítalo sluníčko a zatahovalo se až během dopoledne. Uvidím, co se z toho vyvrbí. Dnes už kráčíme zcela sami bez nosiče, takže batohy řádně ztěžkly. Batohy nás tlačí k zemi, ale my se nedáme a pomalu pomaloučku se blížíme k základnímu táboru. Napřed kráčíme po loukách, postupně trávu střídá suť, ale také se nám otevírají úžasné výhledy na osmitisícovku Makalu.

BC zeje prázdnotou, jen v poslední lodžii se nachází mladá děvčica, takže se u ní ubytováváme. Je to asi na dlouho poslední spaní pod střechou. Od zítra nás čeká stan.

Za odměnu úspěšného dokončení první části si vaříme puding. Je to pohádka. Než zajde sluníčko, sluníme se, sušíme věci, pereme špinavé věci a provádíme hygienu v ledovcové řece. A taky řešíme další způsob aklimatizace. Následující den bychom měli spát ve výšce 5300 metrů a vzhledem k tomu, že je nám všem třem dobře a nepociťujeme žádné příznaky výšky, rozhodujeme se pro postup dál. Původně jsme totiž měli v plánu zůstat v BC jeden další den a aklimatizovat.

Jakmile se sluníčko schová za štíty hor, značně se ochladí, takže zalezeme do spacáků a k večeři si dáme smaženou rýži. Zdenda si vzpomněl, že venku suší tričko a že by bylo vhodné ho vzít dovnitř, protože venku už ho asi neusuší. Nejenže neusuší, donese ho zmrzlé na kost. Po večeři popíjíme čaj, posloucháme Zdendu, který nám z mapy předčítá, co nás ještě čeká. Ze spacáků ještě večer přeci jen jednou vylezeme. Nemůžeme si nechat ujít večerní scenérii stěny Makalu, která je ozářená zapadajícím sluncem.