15. 10. – 9. den treku: Langmale Kharka - aklimatizační den

Ráno se budíme do krásného slunného dne, vše je pokryto po včerejším sněžení bílou peřinou, která se ve slunečním svitu nádherně třpytí.  Vzhledem k pravidelnému vývoji počasí, které s sebou přináší kolem oběda oblačnost a srážky, nijak ráno neotálíme a vydáváme se na výstup na vrcholek (5065 metrů), který je hned nad lodžií. Cestou vzhůru narážíme na pár drobných modrých kvítků. V těch nejhornějších partiích tohoto bezejmenného kopce už jsou jen kameny. Sedíme na vrcholu a kocháme se. Je to nádhera. Jen dole z údolí řeky Barun už zase nastoupávají mraky. Po půlhodině se zvedneme, seběhneme dolů a ještě chvíli chytíme sluníčko. Odpočíváme před lodžií, popíjíme čaj s mlékem, chroupáme vynikající ananas a sýr. Je to balzám. Připadá nám, že snad větší pochoutku jsme v životě nejedli. Zdenda občas ze zvyku zahlásí: „Já chci MASO, MASO, rozumíš? MA-SO?“

Brzy zase začíná sněžit, tak zalezeme do spacáku. Domluvíme si večeři na 18 hodin. Děda nám ji donese už v 16.45 hodin. Tentokrát nemáme dalbat, ale rýži s kapustou.

V podvečer dorazí dva nosiči, se kterými jsme byli domluvení, že nám pomůžou s věcmi přes sedla. Ale ouha. Domluvených 16 dolarů se jim zdá málo. Chtějí každý 80 dolarů na den. S tím nesouhlasíme, žádná rozumná domluva s nimi není, tak je posíláme pryč. O jejich služby v tomto případě nemáme zájem. Je nám ale jasné, že nejtěžší úseky budeme muset přejít se sakra těžkým batohem. K spánku se ukládáme s nelehkou hlavou.